Vždy jsem hledala koně, který by odpovídal požadavkům tj. Né uplně poslušný, ale napravitelný,temperamentní,milující skoky jako já.
Jezdila jsem na mnoha koních,jak v Ponycentru, tak i v jiných stájích, ale nikdy jsem nenarazila na tak dobrého koně jako je Stázka ,i když jednou jsem si už myslela, že jsem toho pravého našla - kobylku Tosku na Slovensku! Ale ani ona nebyla dokonalá, sic měla ráda rychlost a terén.
Se Stázkou jsem se porvé setkala v Ponycentru ve Vlčkovicích, když jí p. Černá koupila. Po několika jízdách mi Stázka vůbec nepřišla jako kůň pro mě, ale časy se mnění. Postupně o ježdění na Stázce přestali mít jezdci zájem, protože na ní jezdecky nestačili. Jediní kdo na ní přece jenom někdy hupsly byla N. Kodešová a B. Havlová. Místy jsem se k nim přidala i Já. A tím to vlastně začlo.
Ve Stázce jsem objevila koně, jakého jsem vždy hledala až potom, co jsem bezproblému odjezdila Rendy.
Pro mě je Stázka osobnost a kamarádka a nechci, aby se to někdy zmněnilo. Jsem moc ráda, že je Stázka taková jaká je...moc mě toho naučila a obohatila mě mnoha zkušenostmi, které se nezískávají na hodném koníkovi.
Jizera